HISTORIE ZÁMKU

Tam, kde končí historie slavného valašského hradu Lukova, tam začíná historie zámku Lešná.
Hrad Lukov byl od roku 1724 v moci rodu Seilernů, kteří na Moravě příliš nepobývali a hrad chátral. Roku 1793 zůstal zcela neobydlený.

Seilernové však stále toužili po reprezentativním sídle, proto se rozhodli postavit zámek Lešná. Za místo nového sídla si zvolili návrší na dohled od původního hradu Lukova.

S výstavbou původního lešenského zámku se začalo roku 1804, vznikla zde nejprve stavba určená k chovu bažantů a sloužící současně jako obydlí správce bažantnice. Původní lešenský zámek byl dokončen roku 1807. Byla to velice jednoduchá jednopatrová budova, která se pouze v jednom místě zvedala do úrovně 2. patra. Hraběcí rodině Seilernů sloužil zámek pouze jako letní sídlo, a to celých 80 let.

V roce 1887 se tehdejšímu majiteli panství, Františku Seilernovi, zachtělo zámku krásnějšího a reprezentativnějšího. Nechal proto původní zámek zbourat a ve spolupráci s vídeňským architektem Johanem Mickem se dali do stavby nového zámku. Celá stavba vyrostla za sedm let, čehož se Johann Mick nedožil, zemřel v roce 1891. Budování zámku převzal jiný vídeňský architekt, Viktor Siedek. Koncem roku 1891 byly práce na exteriéru zámku hotové.

V letech 1892 – 1893 se budoval interiér zámku. Díky tomu, že se při stavbě penězi  nešetřilo, můžeme dnes obdivovat nádherné přepychové obložení stěn a stropů z mořeného dubu, o které se zasloužili vídenští mistři. Krásný je také nábytek dovezený přímo z Londýna nebo látky pro čalounění dovezené z Paříže.

Zámek byl již plně elektrifikován a po celém zámku bylo zavedeno teplovodní ústřední topení. Nechyběl ani vodovod s teplou a studenou vodou, domácí telefon, splachovací toalety, ani prostorné koupelny. Po sedmi letech vzniklo přepychové a plně komfortní sídlo.

Nový zámek byl ústředním sídlem rodu Seilernů až do dubna roku 1945.